Wehrwolf 3

na českém území po květnu 1945


Ludvík Horčica, Český svaz bojovníků za svobodu


Nejrozsáhlejší záškodnická činnost, na níž se Wehrwolf zaměřil, bylo žhářství. Například:

- v Bruntále tamní záškodníci ve snaze zapálit sklady sovětské armády na náměstí, zapálili sousední jednopatrový dům, doufaje, že požár přeskočí nesousední dům. Aby byla intenzita požáru větší, bylo použito zápalné bomby,

- v České Kamenici byl zapálen objekt pily českého majitele,

- v Českých Budějovicích založil německý majitel požár ve skladu dřeva v továrně na výrobu tužek. Zásluhou dělníků nedošlo ke zničení objektu.


Nejvíce se rozmohly požáry na vesnicích, kdy hořela hospodářská stavení, i když ne všechna rukou záškodníků, ale těch rodin, které odcházely do odsunu:

- v Lučanech v Jabloneckém okrese 18. května 1946 vyhořely garáže s přilehlou opravárenskou dílnou,

- v Dobřanech původní majitel zapálil tři stodoly s uskladněným senem. Požárem byly poškozeny také zde uskladněné zemědělské stroje,

Za největší lze považovat požár v Nové Vsi na Tachovsku, kde tamní obyvatelé před nástupem do odsunu zapálili svá stavení. V jednom dni tak shořelo 100 domů a z obce zůstaly pouze ohořelé trosky. Odcházející německé rodiny se nechtěly smířit s tím, že jejich vesnice bude česká.

Všechny požáry měly společného jmenovatele - nenávist k Čechům.


Ještě horší než požáry byly teroristické akce

V Bruntále tamní velitel místní skupiny záškodníků Hermann Just, funkcionář NSDAP a bývalý předválečný učitel v Horním Benešově, využil toho, že si příslušníci stráže bezpečnosti nechali u německého radioopraváře opravit radiopřijímač. Do obalu umístil minu a její rozbušku z třaskavé rtuti, která reagovala na intenzitu hlasitosti. Když 3. července strážný František Štěpaník zesílil rádio, došlo k výbuchu, který ho zabil a zranil v místnosti další dva příslušníky.

O jiný druh atentátu se pokusila skupina Werhrwolfu v budově radnice v Moravské Ostravě. 8. dubna 1946 umístila na radiátor dámského záchodu dva odjištěné ruční granáty. Jen díky pozornosti zaměstnanců Národního výboru nedošlo k výbuchu.

Pozornosti německých záškodníků neušla ani železnice:

- Mezi stanicemi Blatná a Žihle bylo na koleje svrženo několik stromů. Když traťoví dělníci přijeli překážku odstraňovat, bylo po nich z okolního lesa stříleno,

- Na nádraží v Pardubicích byly do vagonů loženého municí vhozeny fosforové destičky. Výbuchem munice byl rozmetán nejen vagon, ale i poškozeny i nádražní budova a koleje,

- Podobnou akci provedli Wehrwolfové 3. července 1945 na nádraží v Havlíčkově Brodě. Bylo zničeno 11 vagonů a vyhořely nádražní sklady s vojenským materiálem,

- 19. dubna 1945 v Chotyni položili Wehrwolfové na koleje několik traverz, přes něž došlo k vykolejení několika naložených vagonů,

- Ve stanici Kladsko došlo k vykolejení vagonu, v němž zahynulo osm pyrotechniků.

Nedostatek českého železničního personálu vedl k tomu, že zde byli ponecháni němečtí železniční zaměstnanci. Mezi nimi působili také záškodníci:

- jejich přičiněním došlo 15. června 1945 v železniční stanici Kolín ke srážce osobního vlaku s nákladním. 20 cestujících přišlo o život a 50 utrpělo zranění,

- ve stejném dni došlo na trati Ústí nad Labem - Drážďany ke srážce osobního vlaku s vlakem Mezinárodního červeného kříže. 44 cestujících, většinou Čechů, bylo zabito, 90 bylo zraněno.

Hlavní pozornost Wehrwolfu se zaměřila na průmyslové závody přeměněné dočasně na sklady vojenského materiálu a munice:

- v Chotyni u Hrádku nad Nisou výbuchem uskladněné munice bylo zabito 7 českých vojáků. Dva dny před tímto výbuchem byl zastřelen vojáky německý majitel továrny a jeho syn sliboval pomstu,

- 25. července 1945 došlo k výbuchu v bývalé prachárně v Terezíně,

- k největšímu výbuchu došlo 31. července v bývalém cukrovaru na předměstí v Ústí nad Labem, v Krásném Březně. Cukrovar sloužil jako sklad sběrného materiálu. Pracovalo zde několik německých žen a mužů a tři němečtí vojenští pyrotechnici. Objekt byl střežen českými vojáky strážní jednotkou. Intenzita výbuchu byla takové síly, že na nedalekém seřazovacím nádraží byly vozy odhozeny několik metrů od kolejí. Při výbuchu zahynulo 7 Čechů a 14 mužů a žen z řad německých dělníků,

- nacistické podzemí udeřilo také ve Svitavách. V noci z 26. na 27. srpna se vloupali Wehrwolfové do budovy tamního gymnázia a měšťanské školy. Zde poničili nábytek ve třídách a sborovně, pomůcky vyházely ze skříní a zničili. Rozbili osvětlovací tělesa a ze zdí vytrhali elektrické vedení. V důsledku toho muselo být odloženo zahájení vyučování.

Jestliže u sabotážních akcí musíme složitě prokazovat podíl nacistického podzemí, u ozbrojených útoků tento jejich podíl máme potvrzený:

- v Přestání u Karlových Varů byla napadena hlídka Revoluční gardy dvěma příslušníky nacistického podzemí z SS. V přestřelce byl jeden člen hlídky postřelen,

- v Hanušovicích byl zdejšími záškodníky, kteří zde terorizovali okolí, zastřelen důstojník sovětské armády,

- k hrůznému činu došlo ve Smržovicích na okrese Prostějov, kde 29. prosince 1945 byl ve svém bytě zabit německými vlkodlaky tamní vedoucí prodejny obuvi s manželkou a pětiletou dcerkou. Na mrtvolkách nechali záškodníci německy psaný nápis: „Znovu zvítězíme“,